O středomořské dietě se mluví jako o jednom z nejzdravějších způsobů stravování. Je dlouhodobě odborníky hodnocena jako nejzdravější strava a mnohé studie ji spojují s nižším rizikem chronických onemocnění i předčasného úmrtí. Je zde však jeden háček, o kterém se nemluví.
Středomořská strava je založena na tradičních stravovacích návycích evropských středomořských zemí, avšak vylučuje tradiční kuchyně mnoha jiných národů se středomořským pobřežím. Navíc aktuální interpretace této diety není tak přístupná, jak by se zdálo – ve velké míře spoléhá na potraviny, které jsou pro mnohé lidi nedostupné. Rozeberme si to na drobné.
Středomořská dieta nezastupuje celý středomořský region
Přestože jí říkáme středomořská, v podstatě vlastně středomořskou není. Středozemní moře se dotýká až 21 zemí: Albánie, Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kypr, Egypt, Francie, Řecko, Izrael, Itálie, Libanon, Libye, Malta, Monako, Černá Hora, Maroko, Slovinsko, Španělsko, Sýrie, Tunsko a Turecko.
Dieta je však založena především na tradičních kuchyních Itálie, Řecka, Španělska a jižní Francie, nezahrnuje kuchyně zemí východní Evropy, Středního východu a Afriky, které také patří do zemí u Středozemního moře.
V letech 1952–1957 prováděl americký výzkumník Ancel Keys neformální průzkumné studie v sedmi zemích: Itálii, Řecku, Jugoslávii, Nizozemsku, Finsku, Japonsku a ve Spojených státech. Spolu s kolegy studovali stravovací návyky v každé z těchto zemí a měřili míru srdečních chorob, cukrovky a rizikových faktorů, jako je vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a kouření. Dospěli k závěru, že stravovací návyky v Itálii a Řecku souvisejí s nižší mírou srdečních chorob a nižší úmrtností ze všech příčin v těchto zemích.
Proč mimoevropské kuchyně nejsou součástí středomořské diety? Není to v tom, že jsou méně výživné, ale v tom, že nebyly zahrnuty do časného výzkumu.
Itálie, Řecko, Francie… A co ostatní země?
Celkově se odborníci shodují, že středomořská strava je výživná. Klade důraz na celozrnné, rostlinné potraviny (ovoce, zelenina, ořechy, semena, luštěniny a celozrnné výrobky), libové bílkoviny a nenasycené tuky. Na druhé straně, uvádění kuchyní Itálie, Řecka, Španělska a Francie, jako příklad zdravé stravy, není vždy užitečné a mnoha seznamům jídel středomořské diety postrádá kulturní rozmanitost.
