Národ bez kultury je národ bez budoucnosti

Date:

Národní koordinátorkou Evropského roku kulturního dědictví 2018 je architektka Zuzana Ondrejková, která působí na Ministerstvu kultury SR v sekci kulturního dědictví jako ředitelka odboru ochrany památkového fondu.

Zuzana Ondrejková: kulturní dědictví jako takové nejvíce ohrožuje to, že lidé o něm nemají vědomost nebo znalost.

Dá se na nějakém konkrétním příkladu ilustrovat, co ještě je a co už není kulturní dědictví?

I obyčejná rodinná fotografie, fotografie našich předků, je pro rodinu, která tu fotografii vlastní, jistou formou kulturního dědictví. Může to být také obraz prababičky. Pro národ nemusí mít tu kulturní hodnotu, kterou má pro konkrétního člověka. Co je nebo není kulturní dědictví, se proto vždy hodnotí z pohledu toho, kdo to posuzuje. Jsou věci, kterým tu hodnotu připíše a pak ji mají, a potom jsou věci, kterým ji nepřipíše, a tím ji pro něj nemají.

Jaký reálný dopad bude mít na kulturní dědictví Slovenska to, že rok 2018 je rokem Evropského kulturního dědictví? V čem je tato iniciativa důležitá?

Kulturní dědictví jako takové nejvíce ohrožuje to, že lidé o něm nemají vědomost nebo znalost. Proto k němu mohou ztratit citový vztah, nemusí se s ním identifikovat. Jakmile by se to stalo, mohla by se podstata kulturního dědictví ztratit. Už jen tím, že Evropská unie chce rok 2018 věnovat kulturnímu dědictví, je úžasná věc. Upřímuje tak na toto téma pozornost nejen odborníků, kteří se jí věnují stále, ale také široké veřejnosti.

Aktivity, které se díky této iniciativě budou konat, mohou upozornit prakticky každého na to, co má nejen u sebe doma, ale například iv sousední vesnici a o čem do té doby nemusel vědět. Zvyšování povědomí o kulturním dědictví je nesmírně důležité. Důležité je také trochu pozvednout povědomí jednotlivých států Evropské unie o tom, že kultura je důležitá.

Mnozí zástupci jednotlivých zemí, se kterými jsem se jako koordinátorka Evropského roku setkávala, si obecně stěžují, že státy krátí rozpočty na kulturu. Z nich se škrtá nejjednodušeji, nejméně to bolí. Takže očekávám, že Evropský rok kulturního dědictví vyvolá i politickou vůli investovat více do kultury. Protože národ bez kultury je národ bez budoucnosti.

Jakými akcemi se Slovensko zapojí do Evropského roku kulturního dědictví?

Několik akcí připravily různé státní instituce nebo zájmová sdružení. Například sdružení ICOMOS Slovensko ve spolupráci se sdružením ICOMOS Česká republika plánují velkou konferenci o sdíleném dědictví Velké Moravy. Ministerstvo kultury připravuje na polovinu února výstavu a odbornou konferenci Oživování hradů. Otázka jejich obnovy je na Slovensku dlouhodobě dost živá a máme i pěkné výsledky, tak je chceme prezentovat.

Slovenské národní muzeum a Slovenská národní galerie připravují výstavy a několik akcí ke stoletím od skončení války a vzniku Československa. Bude také množství různých workshopů zaměřených na oživování tradičních stavebních řemesel, řemeslných technologií, které připraví ÚĽUV nebo Centrálka – Centrum stavebního dědictví. Zapojí se také vysoké školy, památkový úřad a další organizace.

Seznam akcí se bude postupně kreovat na webové stránce ministerstva kultury. A zapojit se mohou i organizátoři nejrůznějších akcí, které souvisejí s tématem Evropského roku. Stačí, když vyplní krátký dotazník na stránkách ministerstva kultury a po jeho schválení automaticky dostanou značku Evropského roku kulturního dědictví a jejich akci zařadíme do kalendáře akcí.

Vyplývají z toho pro ně nějaké výhody?

Jejich akce se stanou oficiálními akcemi roku kulturního dědictví a mohou využívat oficiální logo iniciativy. Jejich akce také zveřejníme v oficiálním seznamu aktivit na naší stránce, která je zároveň prolinkovaná se stránkou Evropské komise věnovanou Evropskému roku kulturního dědictví, takže se dostanou do mezinárodní databáze a dozví se o nich iv zahraničí.

Aerial drone photography of Kostel sv. Jana Nepomuckého, Orlické Mountains, Czech Republic

Jaké jsou společné rysy evropské kultury?

Dnes se často hovoří o globalizaci, ale globalizace je starý fenomén au nás v Evropě bylo typické vyměňování dovedností. Když přišla renesance, renesanční mistři cestovali z Itálie ik nám a přinášeli své znalosti a znalosti. Ty se přenášely i opačným směrem, slovenští mistři chodili stavět budovy do Německa, do Vídně. Míchání a přenos kulturních znalostí byly u nás v Evropě intenzivní a vytvořily společné základy evropské kultury, které lze sledovat ve všech jejích formách.

- Reklama -pr článek

Nové příběhy

Další články autora
Katka

Porovnání parametrů FrootVPN versus Zenmate: Která je lepší?

Která VPN nabízí více, FrootVPN, nebo se spíše vyplatí...

Amulety pro štěstí

Abyste k sobě přitáhli štěstí, pořiďte si amulet na...

Souvisí citlivost zubů s genetikou? I citlivé zuby lze bělit

Jsou rodiny, ve kterých se citlivost zubů a odhalené...