Polsko, Maďarsko a Česká republika porušily legislativu Evropské unie, když během migrační krize v roce 2015 odmítli na základě tzv. . migračních kvót přijmout uprchlíky. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr EU.
Podle něho se členské státy s cílem vyhnout se provádění mechanismu přijatého v září 2015 nemohou odvolávat na svou odpovědnost v oblasti udržování veřejného pořádku a zajišťování vnitřní bezpečnosti ani na údajnou nefunkčnost mechanismu přerozdělování.
Soudní dvůr EU ve sporu mezi Evropskou komisí (EK) a Polskem, Maďarskem a Českou republikou týkajícím se dočasného mechanismu relokací žadatelů o azyl vyhověl žalující straně, která poukázala na nesplnění povinnosti ze strany členských států.
Soud upozornil na skutečnost, že tyto členské státy tím, že v pravidelných intervalech, a minimálně každé tři měsíce, neuvedly přiměřený počet žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří mohou být urychleně přemístěni na jejich území, nesplnily povinnosti, které jim vyplývají z práva Unie.
Soudní dvůr konstatoval nesplnění povinnosti zmíněnými členskými státy, které jim vyplývají z rozhodnutí přijatého Radou EU za účelem povinného přemístění 120 000 žadatelů o mezinárodní ochranu z Řecka a Itálie do ostatních členských států Unie.
Evropští soudci dále konstatovali, že Polsko a Česká republika nesplnily ani povinnosti vyplývající z dřívějšího rozhodnutí, které Rada EU přijala za účelem dobrovolného přemístění 40 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států Unie. Maďarsko nebylo vázáno relokacemi stanovenými v posledně uvedeném rozhodnutí.
Vzhledem k mimořádné situaci spojené s přílivem migrantů a uprchlíků do Řecka a Itálie přijala Rada EU (ministři vnitra) v září 2015 rozhodnutí o relokacích žadatelů o azyl, aby ulehčili přetížené Řecko a Itálii.
Polsko v prosinci 2015 uvedlo, že na jeho území lze přemístit 100 osob, avšak k relokacím nepřistoupilo a nepřijalo ani další závazek přemístění. Maďarsko nikdy neuvedlo počet osob, které mohou být přemístěny na jeho území na základě rozhodnutí o relokacích, které bylo závazné, a nepřistoupilo k žádnému přemístění. ČR v únoru a květnu 2016 uvedla, že na její území lze přemístit 50 osob a 12 osob z Řecka bylo i přemístěno, Česko však už pak nepřijalo další závazek.
Soudní dvůr čtvrtečním rozsudkem odmítl tvrzení uvedené trojice členských států, že žaloby EK jsou nepřípustné z důvodu, že v důsledku uplynutí doby použitelnosti rozhodnutí o relokacích, k němuž došlo ve dnech 17. a 26. září 2017, již nelze napravit vytýkané nesplnění povinností.
Polsko a Maďarsko tvrdí, že měly právo neuplatňovat rozhodnutí o relokacích na základě článku 72 Smlouvy o fungování EU, podle ustanovení týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jejichž součástí je i azylová politika. Argumentovali potřebou udržení veřejného pořádku a zajišťování vnitřní bezpečnosti. Soudní dvůr však konstatoval, že článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie je ustanovením o výjimce z obecných pravidel práva Unie a je třeba jej vykládat restriktivně. Tento článek nepřiznává členským státům pravomoc odchýlit se od ustanovení práva Unie odkazem na veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.
Soudní dvůr rozhodl o důvodu České republiky týkajícím se nefunkčnosti mechanismu relokací. Uvedl, že nelze připustit, aby se členský stát s cílem vyhnout se povinnosti přemístění, která mu vyplývá z uvedených aktů, mohl opírat o své jednostranné posouzení údajné nedostatečné účinnosti či nefunkčnosti mechanismu přemístění. V opačném případě by mohlo dojít k ohrožení cíle solidarity, který je vlastní rozhodnutím o přemístění, jakož ik porušení závazné povahy těchto právních aktů.
Maďarsko: Rozsudek je pobuřující
Verdikt Soudního dvora EU v Lucemburku, podle něhož Polsko, Maďarsko a Česká republika porušily legislativu Evropské unie (EU), když během migrační krize v roce 2015 odmítly na základě tzv. . migračních kvót přijmout uprchlíky, je diskriminační a pobuřující. Prohlásila to dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová
„Maďarsko i nadále odmítá migrační kvóty,“ cituje agentura MTI prohlášení šéfky resortu justice, podle níž vývoj událostí potvrdil správnost maďarského postoje. Za pobuřující označila i skutečnost, že rozhodnutí o rozdělení uprchlíků podle kvót z roku 2015 neprovedla beze zbytku prakticky ani jedna členská země EU.
„Evropská komise (EK) postupovala evidentně diskriminačně, když zahájila právní řízení výhradně v případě Polska, Maďarska a Česka, a navíc toto jednání ztratilo smysl, protože rozhodnutí o kvótách bylo platné pouze do podzimu roku 2017,“ zdůraznila Vargová.
